Súra 92 (Mekkánská) - Noc
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
- Při noci, když temnem zahaluje,
- při dni, když v slávě se objevuje,
- při tom, jenž stvořil mužské i ženské pohlaví,
- rozdílné je věru vaše snažení!
- Co týče se toho, jenž rozdával a Boha se bál
- a za pravdivou nejkrásnější odměnu pokládal,
- tomu usnadníme přístup ke snadnému.
- Však co se týče toho, kdo lakotil a za soběstačného se vydával
- a nejkrásnější odměnu za lež pokládal,
- tomu ulehčíme přístup do nesnází,
- a co pomůže mu jmění jeho, až dořítí se do své zkázy?
- Nám věru přísluší správné vedení,
- Vždyť Nám patří život první i poslední!
- Já varuji vás před ohněm jasně šlehajícím,
- v němž hořet bude jen ten nejbídnější,
- jenž za lež to pokládal a zády se obracel.
- Však vzdálen bude od něho bohabojný,
- jenž ze jmění svého dával,aby čistým se stal,
- a dobrodiní neprokazoval jen proto, aby byl odměněn,
- leč jen z touhy po tváři Pána svého nejvyššího to konal.
- A ten věru bude spokojen.