Súra 47 (Medínská) - Mohammeda

1. Těch, kdož neuvěřili a odvracejí druhé od stezky boží, Bůh skutky znemožní:
2. od těch pak, kdož uvěřili a dobré skutky konají a věří v to, co sesláno bylo MOHAMMEDOVI — a jest to pravda od Pána jejich — odejme špatnosti jejich; a napraví mysli jejich.
3. To proto, že ti, kdož neuvěřili, následují marnost a ti, kdož uvěřili, následují pravdu od Pána svého: takovýmto způsobem činí Bůh lidem podobenství jejich.
4. A když potkáte nevěřící, (dejte se) do stínání hlav jejich, dokud nepobijete jich mnoho: a (zbylým) upevněte pouta. Poté pak buď omilostněte je, neb propusťte za výkupné, dokud nesloží válka břemen svých. Tak (čiňte). Kdyby Bůh byl chtěl, byl by sám pomohl si od nich; však (dopustil válku), aby vyzkoušel vás jedny druhými. Těch pak, kdož zabiti byli na stezce boží, nebudou zmařeny skutky.
5. Bůh povede je (cestou pravou) a napraví mysli jejich,
6. a uvede je v zahradu (ráje) o níž jim byl již pověděl.
7. Vy, kteří jste uvěřili, pomůžete-li Bohu, on též pomůže vám a upevní kroky vaše.
8. A ti, kdož neuvěřili, nechť zhynou, a Bůh zmaří skutky jejich.
9. To proto, že odpor měli vůči tomu, co Bůh byl seslal: i niveč uvedeny budou skutky jejich!
10. Což necestovali v zemi, aby byli viděli jaký byl konec těch, kdož byli před nimi? Bůh zničil je a nevěřící stihne osud podobný.
11. To proto, že Bůh ochráncem jest těch, kdož uvěřili a nevěřícím není ochránce!
12. Bůh zajisté uvede ty, kdož uvěřili, a konali dobré skutky v zahrady, pod nimiž řeky tekou: ale ti, kdož neuvěřili, užívají a požírají, jako žerou dobytčata! Oheň pekelný bude příbytkem jejich.
13. A kolik měst, mocnějších silou města, jež vyhnalo tě, zahladili jsme a nebylo jim pomocníka!
14. Zdaž ten, jenž opírá se o jasný důkaz od Pána svého, bude jako ten, jemuž zkrášleno bylo zlé konání jeho a (jako ti, kdož) následují choutky své?
15. Vypodobnění zahrady rajské, jež slíbena jest bohabojným: v ní řeky jsou s vodou nehnijící; a řeky mléka, jehož chuť se nikdy nemění; a řeky vína, lahodného pijícím, a řeky medu zčistěného; v ní budou míti plody všeho druhu, a odpuštění od Pána svého. (Zdaž úděl jich bude) jako úděl toho, jenž věčně přebývati bude v ohni, a napájeni budou vodou vroucí, takže drásati bude střeva jejich?
16. Jsou mezi nimi někteří, kdož naslouchají ti, dokud neodejdou od tebe; pak říkají těm, jimž dáno bylo vědění: „Co to žvaní?“, posměšně. Tito jsou oni, na jichž srdce pečeť vložil Bůh a kteří následují choutky své.
17. Však ty, kdož následují cestu pravou, rozmnoží Bůh v (dobrém) vedení, a dá jim bázeň (boží).
18. Což jiného očekávají nevěřící, než že přijde na ně hodina (soudu) znenadání? Vždyť již přišly příznaky její; a když vskutku přijde na ně, k čemu bude dobré jim napomenutí jich?
19. Tedy věz, že není Boha, kromě Boha, a pros za odpuštění vin svých, jakož i (vin) věřících mužů a žen, Bůh pak dobře ví o pochůzkách vašich (s místa na místo) a o (konečném) přebývání vašem.
20. A říkají ti, kdož uvěřili: „Kdyby jen seslána byla súra!“ Však když rozhodná súra seslána jest a v ní zmínka učiněna o boji, spatříš ony, v jichž srdcích jest choroba, hledící na tebe pohledem omdlelého v zápase smrtelném, pročež přístojnější byla by jim poslušnost a řeč zdvořilá.
21. Když pak rozhodnuto jest o věci, tu kdyby věrni byli Bohu, bylo by to pro ně lepším!
22. Zdaž chtěli byste, kdybyste odvrátili se (od Boha), činiti pohoršení v zemi, a chtěli přervati krevní svazky své?
23. Tito jsou oni, jimž zlořečil Bůh a němotou postihl, a slepotou ranil zrak jejich.
24. Což nebudou rozbírati si (v mysli) Korán? Anebo zámky mají na srdcích svých?
25. Zajisté pak těm, kdož navracejí se zpět, poté, když jasně ukázáno bylo jim Vedení, Satan našeptává (klam) a plní je (přeludy).
26. To proto, že říkají těm, kdož odpor mají k tomu, co seslal Bůh: „Uposlechneme vás v některých věcech.“ Však (dobře) zná Bůh tajemství jejich.
27. Jak bude jim, až andělé, přišedší, aby umrtvili je, budou bíti je v tváře a záda jejich?
28. To proto, že následovali to, co hněvem plní Boha a nenáviděli, v čem zalíbení nalézá: i niveč uvede skutky jejich.
29. Či domnívají se ti, v jichž srdcích jest choroba, že Bůh nepřivede (na světlo) zlomyslnost jejich?
30. Kdybychom chtěli, mohli bychom ti je ukázati, i poznal bys je po známkách jejich; ale dojista poznáš je dle spletené řeči jejich, Bůh pak (dobře) zná skutky vaše.
31. A dojista na zkoušku postavíme vás, dokud nerozpoznáme, kteří usilovně bojují a trpělivé vyčkávají mezi vámi: a vyzkoušíme zprávy o vás.
32. Zajisté pak ti, kdož neuvěřili. a odvracejí (druhé) od stezky boží, a odtrhli se od proroka poté, když jasně ukázáno bylo jim Vedení, neuškodí Bohu pranic a on niveč obrátí skutky jejich.
33. Vy, kteří jste uvěřili, poslušni buďte Boha a poslušni buďte proroka, a nečiňte marnými skutky své.
34. Zajisté těm, kdož neuvěřili, a odvracejí (druhé) od stezky boží, a zemrou pak jako nevěrci, Bůh neodpustí.
35. Pročež nebuďte zbabělci a nezvete (nevěřících) k míru, když vy jste navrchu; neb Bůh jest s vámi, a neošidí vás o zásluhu skutků vašich.
36. Život pozemský jest pouhou hrou a kratochvílí: ale věříte-li a bojíte-li se Boha, on dá vám odměny vaše a nebude požadovati ničeho ze statků vašich.
37. Kdyby žádal je od vás a nutil vás, lakotili byste a on tak na venek přivedl by zlomyslnost vaši.
38. Hle, vy jste to, kteří vyzýváni jste, abyste štědře rozdávali ve stezce boží: ale jsou mezi vámi někteří, již lakotí; však kdo lakotí, lakotí jen ve svůj vlastní neprospěch, neb Bůh bohatý jest a vy chudi. A obrátíte-li se, zamění vás Bůh lidem jiným, jenž pak nebude takovým, jakými jste vy!