Súra 51 (Mekkánská) - Rozptylující
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
- Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním
- a břímě nesoucích;
- a lehce plynoucích
- a dle rozkazu rozdělujících,
- (přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo:
- a že (den) súčtování přijde nezvratně.
- Při nebi plném (hvězdných) drah,
- věru řeč vedete rozličnou:
- odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen.
- Nechť pobiti jsou lháři,
- kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni,
- a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“
- V den ten na ohni budou zkoušeni:
- „Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“
- Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů.
- při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili:
- jen málo v noci spávali:
- z jitra za odpuštění prosili:
- ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali.
- Na zemi znamení jsou pevně věřícím,
- i ve vás samých: což neprohlédnete?
- A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám;
- a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte!
- Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných,
- když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“
- I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené:
- a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“
- A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého.
- I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“
- Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“
- Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“
- Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému,
- abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené),
- u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“
- A vyvedli jsme ven z města věřící:
- však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží;
- a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného.
- A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou:
- však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“
- I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany.
- A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý,
- jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil.
- A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“
- Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli.
- A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci.
- A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným.
- A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim):
- a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena!
- A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi.
- Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!
- A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!
- Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“
- Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný.
- I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno:
- však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím.
- A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali.
- Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali.
- Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný!
- Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají!
- A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim!