Súra 53 (Mekkánská) - Hvězdy

1. Při HVĚZDĚ mizící!
2. Není druh váš v bludu, aniž byl zváben:
3. aniž mluví dle choutky své!
4. (Korán) jest pouze vnuknutí mu vnuknuté,
5. jemuž naučil jej silou přemocný,
6. statnosti plný: onť v výši vznášel se,
7. v obzoru nejvyšším:
8. pak níže snesl se a přiblížil,
9. na dosah luků dvou, neb blíže snad:
10. a vnuknul služebníku Jeho, co vnuknul mu.
11. Mysl pak nelhala ohledně toho, co byl viděl.
12. Zdaž pochybnosti vyjádříte ohledně toho, co byl viděl?
13. Vždyť viděl jej již při sestoupení jiném,
14. u sidru, konec značícího,
15. ráje příbytku (věčného).
16. Strom když pak krylo to, co krylo jej,
17. nevzdálil se zrak, (od něho), aniž zbloudil:
18. a viděl tehdy ze znamení Pána svého to největší.
19. Co míníte o Allát a Al-'Uzzá
20. a Manát, té třetí další?
21. Vy že syny měli byste, On pak dcery?
22. Rozdělení také by bylo nesprávné!
23. Ony jsou jména jen, jimiž nazvali jste (je) vy a otcové vaši: neseslal Bůh ohledně jich zmocnění! Následují pouze domněnky a vlastní choutky své, ač přišlo jim od Pána jejich (správné) Vedení.
24. Či má člověk míti (vše), co přeje si?
25. Bohu pak patří život budoucí i přítomný:
26. a kolik andělů jest v nebesích, jichž neprospěje pranic přímluva, leda poté, když dovolil byl Bůh, komu byl chtěl, a zlíbilo se mu!
27. Zajisté ti, kdož nevěří v život budoucí, jmenují anděly pojmenováními žen:
28. však nemají v tom nijakého vědění, nýbrž následují pouze domněnku: domněnka pak nemá vůči pravdě významu pražádného.
29. Vzdal se tudíž toho, jenž odvrací se od vzpomínání na nás a žádá si pouze života pozemského.
30. Takový jest dosah jejich vědění; však zajisté Pán tvůj nejlépe ví o tom, kdo zbloudil s cesty Jeho a nejlépe, ví o tom, kdo veden jest (cestou pravou).
31. Bohu pak přináleží vše, což na nebi jest a na zemi, aby odměniti mohl ty, kdož konají špatnosti, dle skutků jejich, a odměnil ty, kdož dobro konali (odměnou) krásnou;
32. ty, kdož straní se velkých hříchů i smilstev a dopouštějí se jen lehkých přestupků: zajisté Bůh bude (vůči nim) nesmírným v odpouštění. On nejlépe zná vás, když vytvořil vás ze země a když byli jste zárodky v lůnech matek svých; počež nesnažte se, abyste očistili se před ním: onť nejlépe ví, kdo bojí se jej.
33. Co míníš o tom, jenž odvrací se
34. a dává jen málo a skrblí?
35. Zdaž (ten) má vědomost o věcech skrytých, takže vidí (je)?
36. Či nebyl zpraven o tom, co na stránkách (knih) jest Mojžíše
37. i Abrahama, věrného (slovu svému)
38. Že nebude obtěžkána duše břemenem duše druhé;
39. a že nepřipadne člověku, leda (výsledek) práce (jeho):
40. a zajisté práce (jeho dobře) bude prohlédnuta;
41. pak odměněn bude odměnou nejvýš přesnou:
42. že u Pána tvého jest konec (věcí všechněch).
43. Onť zajisté dává lidem smáti se a plakati:
44. onť oživuje a umrtvuje:
45. onť zajisté stvořil dvé pohlaví, mužské a ženské,
46. ze (semene) kapky vystříknuté;
47. a že zajisté na něm jest stvoření druhé:
48. onť obohacuje a dává získati,
49. a zajisté jest Pánem Siria.
50. Onť zahubil jest kmen 'Ád bývalý;
51. a Tsemúd, nezanechav (žádného);
52. Noemův lid předtím, neb nejvýš nepravostným lidem byli, svévolným;
53. a (města) vyvrácená pobořil;
54. a pokrylo je to, co pokrylo je.
55. A o kterém dobrodiní Pána svého budeš pochybovati?
56. Totoť varovatel jest, podobný varovatelům dřívějším!
57. Přibližuje se (hodina), jež přibližuje se:
58. není nikoho, mimo Boha, jenž mohl by ji odvrátiti.
59. Zdaž tomuto rozhovoru divíte se?
60. A smějete se (jen) a nepláčete?
61. A pouze bavíte se?
62. Na tvář svou spíš padněte před Bohem a (jej) uctívejte!