Súra 71 (Mekkánská) - Noema

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
  1. Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho (řkouce): „Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest bolestný.“
  2. Řekl: „Lide můj, jáť jsem vám varovatelem zjevným;
  3. abyste uctívali Boha a báli se jej a byli poslušni mne.
  4. Odpustí vám viny vaše a poshoví vám do lhůty předurčené; zajisté, když přijde lhůta boží, nebude odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“
  5. Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid svůj nocí i dnem:
  6. však volání mé rozmnožilo v nich jen prchání.
  7. A zajisté pokaždé, když volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili se oděvem svým a setrvávali (v bludu svém) a vzpychnuli pýchou.
  8. Pak volal jsem k nim hlasitě:
  9. na to veřejně jsem k nim mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti,
  10. a řekl jsem: „Proste za odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest v odpouštění.
  11. Sešle na vás nebesa v dešti hojném:
  12. a rozmnoží vám statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá řeky vám;
  13. proč tedy nechcete doufati v boží dobrotu?
  14. Vždyť stvořil vás přec v tvarech postupných.
  15. Což neviděli jste, jak stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích,
  16. a učinil měsíc, v nich světlem a slunce pochodní?
  17. A Bůh dal vzrůsti vám ze země vzrůstáním:
  18. pak dá vám navrátiti se v ni a ven vyvede vás vzkříšením.
  19. Bůh pak jak koberec vám zemi rozprostřel,
  20. abyste po ní chodili stezkami širokými.“
  21. Řekl pak Noe: „Pane můj, zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a děti jediné zkázou je rozmnožili.“
  22. A lest vylstili velkou,
  23. řkouce: „Neopouštějte božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a Suwá'a, aniž Jaghútse a Ja'úqa a Nasra.“
  24. Tak v blud zavedli mnohé; v nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen zbloudění.
  25. Za hříchy své potopeni byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha pomocníků.
  26. Řekl pak Noe: „Pane můj, neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné,
  27. neb kdybys ponechal je, zavedli by v blud služebníky tvé a rodili by jen hříšníky, velké nevěrce.
  28. Pane můj, odpusť mi a rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého, jsouce věřícími, jakož i věřícím mužům i ženám; a záhubou rozmnož nepravostné!“