Súra 71 (Mekkánská) - Noema
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
- Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho (řkouce): „Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest bolestný.“
- Řekl: „Lide můj, jáť jsem vám varovatelem zjevným;
- abyste uctívali Boha a báli se jej a byli poslušni mne.
- Odpustí vám viny vaše a poshoví vám do lhůty předurčené; zajisté, když přijde lhůta boží, nebude odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“
- Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid svůj nocí i dnem:
- však volání mé rozmnožilo v nich jen prchání.
- A zajisté pokaždé, když volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili se oděvem svým a setrvávali (v bludu svém) a vzpychnuli pýchou.
- Pak volal jsem k nim hlasitě:
- na to veřejně jsem k nim mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti,
- a řekl jsem: „Proste za odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest v odpouštění.
- Sešle na vás nebesa v dešti hojném:
- a rozmnoží vám statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá řeky vám;
- proč tedy nechcete doufati v boží dobrotu?
- Vždyť stvořil vás přec v tvarech postupných.
- Což neviděli jste, jak stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích,
- a učinil měsíc, v nich světlem a slunce pochodní?
- A Bůh dal vzrůsti vám ze země vzrůstáním:
- pak dá vám navrátiti se v ni a ven vyvede vás vzkříšením.
- Bůh pak jak koberec vám zemi rozprostřel,
- abyste po ní chodili stezkami širokými.“
- Řekl pak Noe: „Pane můj, zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a děti jediné zkázou je rozmnožili.“
- A lest vylstili velkou,
- řkouce: „Neopouštějte božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a Suwá'a, aniž Jaghútse a Ja'úqa a Nasra.“
- Tak v blud zavedli mnohé; v nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen zbloudění.
- Za hříchy své potopeni byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha pomocníků.
- Řekl pak Noe: „Pane můj, neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné,
- neb kdybys ponechal je, zavedli by v blud služebníky tvé a rodili by jen hříšníky, velké nevěrce.
- Pane můj, odpusť mi a rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého, jsouce věřícími, jakož i věřícím mužům i ženám; a záhubou rozmnož nepravostné!“