Súra 72 (Mekkánská) - Džinnů

1. Rci: „Bylo vnuknuto mi, že skupina DŽINNŮ naslouchala, a řekla: ,Zajisté slyšeli jsme Korán údivný,
2. jenž vede k cestě správné: i uvěřili jsme veň a nikoho spolčovati nebudeme s Pánem svým.
3. Onť pak - povýšena budiž sláva Pána našeho! - nevzal si manželky aniž syna má.
4. Však jistý pošetilec mezi námi o Bohu tvrdil bláhovost.
5. Mínili jsme pak, že nikdo z lidí nebo Džinnů neříkal by lež o Bohu.
6. Někteří mužové mezi lidmi brali útočiště k mužům z džinnů, však ti rozmnožili pouze bláznivost jejich,
7. a pak mnili, jakož i vy mnili jste, že Bůh nevzkřísí nikoho.
8. Dostihlí jsme nebe, však shledali je plné strážců silných a šlehů plamenných.
9. A seděli jsme na sedadlech v něm, abychom slyšeli: však kdokoli přislouchávat chce teď, shledá, že číhati naň bude šleh plamenný.
10. A nevíme, zda zlo bylo míněno pro ty, kdož na zemi jsou, aneb žádal-li si Pán jejich pro ně cesty správné.
11. Mezi námi jsou pak spravedliví a jsou mezi námi, kdož nejsou takými: jsme cest rozdílných:
12. a mnili jsme, že nejsme s to, bychom znemožnili (zámyslů) Boha na zemi, aniž znemožníme mu to útěkem.
13. A když slyšeli jsme Vedení, uvěřili jsme v ně: a kdo věří v Pána svého, nechť nebojí se škody, ani potupy.
14. Jsou pak mezi námi ti, kdo odevzdali se do, vůle boží a ti, kdož se vzdalují: a kdožkoli odevzdal se do vůle boží, béře se cestou pravou.
15. A pokud se týče vzdalujících se, budou peklu palivem.“
16. Kdyby přidržovali ses přímé cesty, napojili bychom je vodou přehojnou,
17. abychom jí vyzkoušeli je: však kdožkoli vzdaluje se od Napomenutí Pána svého, tento podrobí jej trestu tvrdému.
18. Modlitebnice pak přináležejí Bohu (jedinému): pročež nevzývejte (současně) s Bohem nikoho.
19. A když povstal služebník boží, aby vzýval jej, málem by byli umačkali jej náporem.
20. Rci: „Jáť pouze vzývám Pána svého a nespolčuji s ním nikoho.“
21. Rci: „Neníť v moci mé přičiniti vám škody nijaké, aniž dobra.“
22. Rci: „Zajisté nikdo nemůže popřáti mi ochrany před Bohem, aniž najdu, kromě něho, útočiště;
23. vyjma hlásání, jež přichází od Boha a poselství jeho: a těm, kdož neposlušni jsou Boha proroka jeho, zajisté schystán jest oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně.
24. Až když spatří to, co slibováno jest jim: pak zvědí, kdo nejslabším jest co do pomocníků a nejmenším co do počtu.“
25. Rci: „Nevím, zda blízkým jest to, co slibováno jest vám, aneb prodlouží-li Pán můj toho příchod:
26. on znatelem jest věcí skrytých a neodkrývá skrytých věcí svých nikomu,
27. vyjma oněch poslů svých, v nichž zalíbení nalezl: tehdy pak zajisté kráčí před ním i za ním,
28. číhaje, aby věděl, zda hlásali poselství Pána svého. On obklopuje věděním svým vše, co oni činí a přesný o všem počet vede.“