Súra 74 (Mekkánská) - (Pláštěm) pokrytého

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
  1. Ó (PLÁŠTĚM) POKRYTÝ!
  2. Vstaň a varuj!
  3. A Pána svého vyvyšuj!
  4. A oděv svůj očišťuj!
  5. A pohoršení se vzdaluj!
  6. A nebuď štědrým (proto), abys (jmění své) rozmnožil.
  7. A na Pána svého trpělivě čekej!
  8. A když zatroubeno bude v troubu,
  9. ten den pak bude den přetěžký,
  10. pro nevěřící (jistě) ne lehký.
  11. Nech mne s tím, jejž stvořil jsem, samotna:
  12. jemuž byl dal jsem statky rozsáhlé
  13. a děti, jako svědky (mu):
  14. vše na hladko mu uhladil.
  15. Pak ještě víc si žádá ode mne!
  16. Nikoliv! Zajisté vůči znamením našim byl odbojným:
  17. i uvalím naň vzestup přetěžký.
  18. Zajistéť vymýšlel a pořádal —
  19. nechť zabit jest - jak pořádal!
  20. Znovu, nechť zabit jest - jak pořádal!
  21. Pak (kolem sebe) pohlížel,
  22. obočí vraštil, mračil se,
  23. zády se obrátil, s pýchou vzdmul,
  24. a řekl: „Toť kouzelnictví jest jen strojené:
  25. řeč jest to pouze člověka.“
  26. Připékat v žáru pekla budu ho!
  27. Kdo poví ti, co žár pekla jest?
  28. Neponechává ničeho, aniž ušetří;
  29. pokožku lidem spaluje;
  30. nad ním devatenácte (strážců) jest:
  31. jedině anděly učinili jsme strážci ohně: a počet jich učinili jsme jen pokušením pro ty, kdož neuvěřili, aby ujištěni byli ti, jimž dána byla Kniha, a aby rozmnoženi byli ti, kteří uvěřili, a ve víře své; a aby nebyli v pochybnostech ti, jimž dána byla Kniha, jakož i ti, kteří uvěřili; a aby říkali ti, v jichž srdcích jest choroba a nevěřící: „Co chce Bůh říci tímto podobenstvím?“ Takovýmto způsobem zavádí Bůh v blud, koho chce, a vede (správně) koho chce; nikdo neví (počet) vojsk Pána tvého, mimo něho: totoť pak jest pouze napomenutí lidstvu!
  32. Nikoliv! při měsíci,
  33. a noci, když odchází,
  34. a jitru. když jasní se:
  35. (přisám, že peklo) zajisté jest jednou z (věcí) nejvážnějších,
  36. varováním lidstvu,
  37. pro každého z vás, jenž chce vpřed jít, neb opozditi se.
  38. Každá duše svých vlastních činů jest zárukou;
  39. jenže ti, kdož na pravici budou,
  40. v zahradách (ráje) navzájem budou se dotazovati
  41. ohledně provinilců,
  42. (řkouce jim:) „Co dovedlo vás z pekla žár?“
  43. Řeknou: „Nebyli jsme z těch, kdož se modlili;
  44. aniž jíst jsme nuzným dávali;
  45. hádky jsme vedli s těmi, kdož se hádali:
  46. vylhaným den poslední jsme nazývali,
  47. až když přišla nám (nyní) jistota.“
  48. Neprospěje jim pak přímluvčích přímluva —
  49. proč od připomínky vzdalovali se,
  50. jak by byli osli splašení,
  51. přede lvem (tryskem) pádící?
  52. Naopak, jedenkaždý z nich chce, aby mu dány byly listy (knih) zvlášť určené!
  53. Nikoliv, ale oni nebojí se života budoucího.
  54. Nikoliv! Korán zajisté jest připomínkou
  55. a kdožkoli chce, nechť si ho připomíná.
  56. Však nebudou připomínati si (ho) leda ti, jež Bůh bude chtíti: jemu přístojí, by báli se jej; jemu přístojí odpouštění.