Súra 75 (Mekkánská) - Zmrtvýchvstání
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
- Netřeba přisahati mi při ZMRTVÝCHVSTÁNÍ,
- aniž přisahati při duši výčitky si činící:
- zdaž domnívá se člověk, že neshromáždíme kosti jeho?
- Ano; my s to jsme přesně sestaviti i špičky prstů jeho!
- Však člověk zapírati chce to, co před sebou má:
- táže se: „Kdy přijde ten den zmrtvýchvstání?“
- Však když oslepen bude zrak;
- a měsíc zatmí se;
- a spojeno bude slunce s měsícem;
- tehdy řekne člověk: „Kde útulek nalézti dnes?“
- Nikoliv, nebude útulku:
- u Pána tvého v den ten stálé bude stanoviště.
- Zpraven bude v den onen člověk o tom, co poslal ku předu i o tom, co zadržel;
- ano, člověk bude sám sobě (svědkem) očitým,
- a i kdyby omluvy své přednesl —
- „Nehýbej příliš jazykem svým v něm, abys uspíšil jej!
- Nám zajisté přísluší sebrání a čtení jeho:
- a když čteme ti jej, následuj čtení jeho!
- Pak též zajisté připadne nám vysvětlení jeho.“ —
- Nikoliv! Ale vy milujete život rychle míjící
- a (stranou) necháváte život budoucí.
- V den ten tváře budou zářící
- a k Pánu svému hledící:
- a budou též tváře se temnící,
- že stane se s nimi cos strašného, mnící.
- Nikoli; když (duše) dostoupí hltanu
- a bude řečeno: „Kdo kouzlo má?“
- a myslí (člověk), že jest mu loučiti se,
- a noha s nohou splete se,
- v den ten k Pánu svému bude hnán:
- neb nedával almužny, aniž modlil se,
- nýbrž lhářem nazýval (proroka) a záda obracel,
- pak ke svým (lidem) hrdě odešel.
- Běda ti, běda!
- A znovu běda ti, běda!
- Zdaž domnívá se člověk, že ponechán bude pánem?
- Což nebyl kapkou (semene jen) vystříknutého?
- Pak krví sraženou byl, z níž (Bůh) stvořil jej a urovnal?
- A pohlavím učinil jej dvojím, mužským, a ženským.
- Není-liž pak (On) dost mocným též, aby vzkřísil mrtvé?