Súra 76 (Mekkánská) - Času

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
  1. Zdaž přišel kdy na člověka průběh ČASU, kdy věcí nebyl vzpomenutou?
  2. Zajistéť stvořili jsme ČLOVĚKA z kapky (semene) smíseného, zkoušejíce jej; a učinili jsme jej slyšícím, vidoucím:
  3. zajisté na (pravou) stezku uvedli jsme jej, ať již vděčným byl by; či nevděčným.
  4. Zajisté pak schystali jsme pro nevěřící řetězy a pouta a žár plamenný:
  5. ctnostní pak píti budou z číše, s příměskem kafrovým
  6. z pramene, z nějž píti budou služebníci boží, kamkoli zavedše jej vyvřením:
  7. ti, kdož plní sliby své a bojí se dne, jehož bědy (daleko) se rozlétnou,
  8. a krmí pokrmem z lásky k Bohu, nuzného a sirotka a zajatce,
  9. (řkouce): „Zajisté krmíme vás z lásky k Bohu; nechceme od vás odměny ni velkých díků.
  10. Myť bojíme se od Pána svého dne mračivého, hrůzyplného.“
  11. I ochránil je Bůh od běd dne onoho a vložil na ně jas tváří a rozradování:
  12. a odměnil je za trpělivost jejich zahradou (ráje) a (rouchem) hedvábným.
  13. Spočívati v ní (budou) na lůžkách: viděti nebudou tam slunce žár, vanu ledového;
  14. blízky nad nimi stíny (stromů budou) a velmi nízko (vyseti budou) plody jejich;
  15. a obnášeni budou džbány stříbrnými a číšemi, jak konvicemi —
  16. konvicemi ze stříbra, jež plniti budou mírou svou.
  17. A napájeni budou z poháru, s příměskem zázvorným —
  18. z pramene v ráji, zvaného Selsebíl.
  19. Obcházeni pak budou mládci věcně mladými: když hledíš na ně, měl bys je za perly rozsypané.
  20. A když (toto) uzříš, uzříš rozkoš a panství veliké.
  21. Na nich budou roucha z hedvábí zeleného a brokátu; a ozdobeni budou náramky stříbrnými; a napájeti bude je Pán jejich nápojem přečistým.
  22. Toto vše bude odměnou vám: a námaha vaše odvděčena bude.
  23. Myť zajisté seslali jsme Korán tobě sesláním.
  24. Pročež vyčkávej trpělivě rozsudek Pána svého a neposlouchej hříšných mezi nimi, aniž nevěrců.
  25. Ale vzpomínej jména Pána svého za zory ranní i s večerem:
  26. též za noci; i padej na tvář svou před ním a chval jej noci za dlouhé.
  27. Zajisté pak tito milují (život) rychle míjící a nechávají za sebou den (soudu) přetěžký.
  28. My stvořili jsme je a posílili klouby jejich; a kdybychom chtěli, zaměniti bychom mohli je jim podobnými (rychlou) záměnou.
  29. Zajisté pak toto jest připomínka: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí.
  30. Však nebudete chtíti toho, ledaže by Bůh tomu chtěl: Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý.
  31. Uvádí, koho chce, v milosrdenství své; a pro nepravostné přichystal trest bolestný!