Súra 77 (Mekkánská) - Poslaných
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
- Při pořadem POSLANÝCH,
- a spěchem spějících,
- a hodem rozhazujících, a předělem rozlišujících,
- a napomenutí vrhajících
- omluv či výstrahy,
- (přisám:) zajisté to, co slibováno jest vám, jistě udá se!
- Když pak hvězdy budou zhasnuty,
- a nebesa budou rozpoltěna,
- a když hory budou rozprášeny,
- a čas jistý určen pude prorokům —
- ke kterému dni (určena) bude lhůta?
- Ke dni to rozhodnutí!
- A kdo poví ti, co den jest rozhodnutí?
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Což nezahladili jsme předešlé,
- pak (jiným) dali po nich následovati?
- Taktéž učiníme i s provinilými!
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Což nestvořili jsme vás z vody prabídné,
- již vložili jsme v místo bezpečné,
- až k době předem určené?
- A mohli jsme to!
- Jak mocní jsme!
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Což neučinili jsme zemi schránou jen,
- živým i mrtvým?
- A na ní učinili jsme hor temena vysoká, a pitím vodu čerstvou dali vám?
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Táhněte k tomu, co lží jste nazvali!
- Táhněte k stínu trosloupovému,
- jenž nestíní, aniž chrání proti plamenům:
- jiskry metá, jak hrady veliké,
- podobné velbloudům žlutavým.
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Toto jest den, kdy ani nehlesnou,
- aniž dovoleno bude jim, by omlouvali se.
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Totoť den rozhodnutí jest: shromáždili jsme vás i předešlé;
- máte-li pak lest nějakou, nuž kujte ji proti mně!
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Bohabojní zajisté ve stínech budou a mezi prameny
- a ovocem, jež přáti budou si:
- „Jezte a pijte ve zdraví, v odměnu za skutky své;
- zajisté takto odměňujeme ty, kdož dobře činí!“
- Běda v den onen těm,. kdož zvou to lží!
- „Jezte a radujte se (ze světa) na krátko: zajistéť provinilci jste!“
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- A když řečeno jest jim: „Klekněte!“, neklekají.
- Běda v den onen těm, kdož zvou to lží!
- Ve kterou rozpravu po této uvěří?